24. 3. 2011

Red Dead Redemption

Tak jsem se přemohl a dohrál hru Red Dead Redemption. Za to jsem byl odměněn pěkným závěrem, který bych možná očekával u filmu, ale ne sandboxové hry. Red Dead Redemption byla mnohými hodnocena jako nejlepší hra roku 2010 a dalšími jako druhá nejlepší hra roku hned po hře Mass Efect 2. Já jsem s ní ale zase až tak moc spokojený nebyl.


Mám velmi rád westernové filmy a jsem jejich velký fanoušek. Ale mám rád jen ty klasické z divokého západu, nemám rád mexické a podstatná část hry se bohužel odehrává v Mexiku. Vývojáři do hry výborně přenesli atmosféru divokého západu i Mexika, bohužel pro mě, nemám tu mexickou atmosféru rád. Hru jsem si proto nedokázal užít a hraní jsem dokonce na několik měsíců přerušil.


Druhá věc která se mi nelíbila je komplikované ovládání. Takové to základní ovládání, jako pohyb nebo střelba bylo v pohodě, přestřelky si člověk většinou užil, ale k dalším funkcím hry se člověk dostává složitě.

Třeba cestování po mapě. Ideální by bylo, kdybych mohl otevřít mapu, ukázat kam chci jít a dal povel jdi. Místo toho člověk musí jít do Start menu, vybrat mapu, ukázat kam chce jít, ukončit mapu, vrátit se na hlavní obrazovku, otevřít Select menu, přejít na Kit kartu, přesunout se na Kemping kit a spustit ho. Počkat pár sekund až se načte animace jak sedíte u táborového ohně, vybrat že chcete cestovat po mapě a v podmenu že chcete cestovat na way point, který jste si před tím zadali na mapě. Je to zbytečně složité a především zdlouhavé. Brzy to člověka otráví, zvláště když hra honí člověka pořád po celé mapě.

Díky tomu jsem asi vlastně řadu funkcí hry ani nepoznal. Protože v té Kit kartě je řada dalších položek, které jsem nepoužíval a ani nevím k čemu jsou. Stejně tak je hráč vybaven inventářem a muže nakupovat různé "užitečné" předměty u obchodníků, ale nikdy jsem toho vlastně nevyužil, nebylo to potřeba. Jediné co potřebujete jsou zbraně a střelivo. Zjistil jsem k závěru hry, že mám třeba dalekohled, občas by se hodil, ale skrz komplikované ovládání je jeho používání nepohodlné. Mnohem jednodušší je dívat se přes puškohled odstřelovačky. Přepínání zbraní je naštěstí provedeno ergonomicky dobře, pomocí kruhového voliče. Vzhledem k tomu, jak se hra snaží o vcelku realistické prostředí se ale divím, že hráč s sebou může tahat nereálné množství zbraní (vlastně úplně všechny existující). Možná že kdyby na kruhovém voliči bylo méně zbraní a místo nich nějaká ta herní funkce, byl by výsledek lepší.


Vzhledem k tomu, že Red Dead Redemption je sandboxová hra, tedy hra s otevřeným světem, nepřekvapí, že v něm lze dělat mnoho věcí. V první řadě hrát hlavní dějovou linku. Ta se skládá s plnění úkolů, které vám zadává několik málo lidí. Jejich pozice je vždy označena na mapě, stačí k nim přijít a už se spouští kus dalšího příběhu.

Kromě toho můžete plnit vedlejší questy, které vám zadávají cizinci. I jejich pozice je vidět na mapě, ale jen při dostatečném zoomu, takže nejsou vidět např. při pohledu na mapu celého světa. V důsledku toho je nacházíte náhodně.


Dále občas narazíte na generické questy, které se tváří jako náhodné situace. Tu vidíte bandity, jak se snaží někoho popravit, tu vidíte prchajícího vězně, kterého pronásledují muži zákona, nebo narazíte na obchodníka, kterému zloděj ukradl vůz se zbožím a on vás žádá, abyste ho dohnali a vůz mu přivezli zpět nebo vidíte jak nějakého člověka jak prchá před pumou a podobně. Tyto náhodné situace se opakují, ale i v závěru hry jsem se občas setkal s něčím novým. Je čistě na vás, jestli dotyčným pomůžete a nebo je zanecháte jejich osudu. Za to jak a komu pomáháte vám roste pověst a karma. Zde bych hře trochu vytkl nepřehlednost, protože bývá občas těžké se zorientovat kdo je kdo a občas se spletete a zastřelíte nesprávného člověka. Není čas nad tím moc přemýšlet, protože se zpravidla octnete pod palbou a tedy blízko vlastní smrti a nebo při zaváhání a sondování situace z dálky to velmi brzy odnese sama oběť.


Dale jsou ve hře 4 druhy výzev, bylinkářská (chalenge), lovecká, střelecká a pátrací. Každá má několik kol. Bylinkářská po vás chce v každém kole nasbírat několik kusů nějaké byliny, lovecká zase nalovit a získat kožešiny zadaných zvířat, střelecká zabít několik zvířat aniž by vás zranily a pátrací nalézt poklady na základě nepříliš přesné mapky. Já jsem se zatím pustil do těch bylinek, jejichž získání trvá několik hodin. Skončil jsem u posledního kola, které po mě požaduje získat od každého druhu dva kusy. A zatímco v předešlých kolech byla uvedena oblast, kde se daný druh vyskytuje, nyní si na to musím přijít sám, což je docela výzva, protože si to samozřejmě nepamatuji, jsou rozsety po celém světě a některé jsou dost nenápadné. Je to opravdu výzva. U lovecké výzvy dokonce ani v prvním kole není uvedeno, kde se nachází kojoti jejichž kůži mám získat a všude potkávám jen vlky. Takže všechny ty výzvy jsou vlastně o znalosti prostředí a rozhodně vás nevodí za ručičku, jako hlavní dějová linka. Svým způsobem je to daleko zábavnější.


Dále tu jsou náhodné výzvy. Občas narazíte na chlapa, který vás k něčemu vyzve. Ve městech to bývá k duelu, což je minihra o rychlém tasení koltu. V divočině nejde přehlédnout (či spíše přeslechnout) chlapa, který střílí po hejnu ptáků. Ten se s vámi vsadí o to, jestli v určitém časovém limitu dokážete zastřelit určitý počet ptáků. Když ano, vyhrajete pár dolarů, když ne, ak je prohrajete. Na závěr hry jsem potkal v divočině podobného chlapa, který se mnou chtěl soutěžit ve sbírání bylinek. Zřejmě jsem kolem bylinkářů jezdil celou hru, ale protože nestřílí, tak jsem je snadno přehlížel.

Ve městě je taky spousta zábavy, kromě toho že můžete dělat nočního hlídače a dělat pořádek, tak jsou tu k dispozici hazardní hry typu ruleta, poker a další, kde můžete hrát o peníze.


Komu by to bylo málo, tak má ještě k dispozici PS3 trofeje, které představují sbírku hromady dalších rozličných úkolů, které lze ve hře platit. Kupodivu jsem nezískal žádnou z trofejí za zabití xxx nepřátel nějakou yyy zbraní. Zde bych hře vytkl nedostatečné statistiky, které vám v tomto směru nijak nepomohou.

Ve hře se můžete pohybovat pěšky, na koni, v bryčce (dokonce si v ní i zazávodíte) nebo ve voze. Můžete také využít služeb dostavníku a železnice vybavené krásnou parní lokomotivou, která neustále jezdí po mapě sem a tam. Kůň přiběhne na zapískání a máte jich zdarma nekonečnou zásobu (když vám např. zahyne pod útoky vlků, stačí zapískat a přiběhne jiný). Tím se trochu ztrácí kouzlo možnosti chytat do lasa a krotit divoké mustangy.


Postava se umí krýt za překážky nebo je přeskočit a třeba i přelézt vysokou zeď. Je to všechno hezky zanimované a vypadá to docela přirozeně, ale jenom pokud jsme venku. V místnostech jsem se na ovládání trochu zlobil, protože mi dělalo občas potíže trefit se do dveří.


Míření je automatické, stačí se dívat zhruba na nepřítele a stisknout zamířit, hra už zamíří za vás, takže stačí jen vystřelit. V určitém rozpětí je cíl i sledovaný. Je to docela fajn, protože tahle hra není až tak moc o střílení a například divoké přestřelky na koních, kdy při střílení zároveň řídíte koně a díváte se za sebe, si nedovedu ani představit. Výjimkou z tohoto jsou odstřelovací pušky, kde míříte klasicky, potom bulet time a duely, které jsou kapitolou samy o sobě.

I po dohrání hlavní dějové linky tak hra poskytuje spoustu zábavy, zvláště pro nás, co máme rádi otevřené světy a westernové prostředí, které je zde zpracováno opravdu špičkově. A to ještě nesmím zapomenout na multiplayer, který může být pro spoustu hráčů podstatnou součástí hry.

Žádné komentáře:

Okomentovat