Dark Souls

Dark Souls je velmi zajímavá a netradiční RPG hra, s originálními herními mechanismy. Mnohým hráčům bude nedostupná. Nejen pro svou vysokou obtížnost, ale i proto, že je jen pro konzole a ty v našich krajích nejsou moc oblíbené a rozšířené. Ale bylo by škoda, kdyby tito hráči zůstali ochuzeni a neznali a nepoznali tento herní klenot. A pro ně se snažím alespoň trochu postihnout tuto náročnou a komplexní hru.


Základní pojetí hry


V základech je Dark Souls tradiční počítačová fantasy RPG. Objevujete svět, bojujete s nepřáteli, za to dostáváte zkušenosti, levelujete postavu, vylepšujete ji statistiky a pořizujete si lepší výstroj a výzbroj a dostáváte se dál a dál.

V detailu se tato hra od tradičních RPG značně odlišuje. V normální RPG postava neumírá. A pokud ano, následuje load, vrátíte se kousek v čase a hrajete znovu. V DS postava umírá, je to součástí herního designu.

Smrt v DS neznamená konec. Ostatně, je plná různých nemrtvých. A tak i po smrti můžete hrát dál. Ostatně, tak i začínáte. Jedna z vlastností postavy je její lidství (humanity). Tak jako v jiných RPG (a i v této) máte vlastnosti typu síla, inteligence nebo oddolnost, tak v DS je mimo jiné i lidství. A vaše lidství na základě vašeho hraní stoupá či klesá. Na začátku hry, uvězněni v podzemním žaláři, začínáte s nulovým lidstvím a jste bezvýznamný, nicotný, prázdný (hollow).

Různými činy své lidství zvyšujete a některými ztrácíte, částečně, nebo zcela. Vaše smrt vás o lidství připraví zcela. Ale ne tak úplně, jako esoterický obláček se nachází na místě vaší smrti a můžete se pro něj vydat a získat ho zpět. Ale pokud znovu zemřete dřív, než jste ho získali zpět, je nenávratně ztraceno.

A obdobně se to má s dušemi. Ty získáváte za likvidaci nepřátel. Čím tužší soupeř, tím více duší získáte. Ve světě nemrtvých jsou duše vzácným artiklem, nefungují jen jako zkušenost, ale i jako měna. Je jen na vás, jestli získané duše investujete do nového levelu postavy, nebo u obchodníka za nový předmět nebo u kováře za upgrade zbraně. I získané duše v případě vaší smrti zůstávají na místě smrti a čekají, zda si je vyzvedete nebo zemřete podruhé.

Vy samotní na místě smrti nezůstanete, jste přeneseni k naposledy aktivovanému místu odpočinku (bonfire), které se nachází po různu na světě. Bonfire trochu vzdáleně připomíná checkpoint z jiných her, ale na rozdíl od checkpointu se nevracíte zpět v čase. Vše co se stalo zůstává zaznamenáno, vystříleli jste před svou smrtí šípy? Zůstávají vystřílené, neobnoví se. Získali jste před tím, než vás Bos rozmázl po zdi nějaký vzácný předmět? Zůstane vám.

A navíc, místo odpočinku se nepoužívá jen při vaší smrti, ale i pro odpočinek, tedy můžete ho aktivovat ručně, když kolem něj procházíte. Použití bonfire přináší mnoho věcí. Postava se kompletně vyléčí, tedy doplní se ji zdraví, zbaví se otravy a podobných věcí, s výjimkou prokletí. Obnoví se jí léčivý lektvar, kouzla a podobně. A kromě toho se respawnou všichni běžní nepřátelé, tedy všechni kromě bosů a minibosů, takže obnovovací funkce bonefire nelze příliš zneužívat.

Kromě toho lze u bonefire levelovat postavu, opravovat výstroj a výzbroj (za duše) a provádět další manažerské aktivity vaší postavy.

Charakter hraní je tedy ten, že si zvolíte nějaký bonfire jako centrum a od něj pořádáte poznávací nebo bojové výpravy do okolí. Postupem času objevujete a pronikáte k novým a novým bonfire a rozšiřujete tak své akční rádium.

A když jsem zmínil léčivý lektvar, ten je v Dark Souls pojat originálně. Máte jen jeden, ale můžete se z něj napít víckrát. Většina bonfire vám dá pět dávek, to výchozí (a v podstatě centrální) deset dávek. Jinak než odpočinkem u bonfire nelze vědomě doplnit, ale čas od času se vám náhodně nějaká dávka přidá. Netuším na čem to záleží, prostě bežím prostředím, nedělám nic zvláštního a najednou se ozve charakteristický zvuk a mám dávku navíc.

Svět ve kterém hrajete je otevřený. Teoreticky můžete jít kam se vám zachce. Některá místa jsou sice uzavřena a musíte získat klíč, pro jejich otevření, takže asi nelze vyrazit rovnou na finálního bose, ale v zásadě vám není žádná oblast uzavřena a je na vás, kam jdete a v jakém pořadí plníte úkoly, jenž ve světě DS musíte naplnit. Na rozdíl od moderních RPG se ale nepřátelé nepřizpůsobují vaší postavě, nelevelují s vámi. Prostě jsou kde jsou a mají vlastnosti jaké mají. A buď na ně máte nebo nikoli. Takže do řady oblastí se nedostanete jednoduše proto, že jste zatím příliš slabí.

Svět DS není prostorově příliš rozsáhlý, ale je plný spletitých cest, takže cesta z bodu A do B, může být pekelně dlouhá a náročná. I přesto, že je bod B z bodu A nadohled, akorát třeba za propastí. Dobré na tom je, že si lze v herním prostředí otvírat zkratky, když už se jednou do obtížně přístupné oblasti dostanete. Třeba formou dveří, které lze otevřít jen z jedné strany, nebo spuštěním žebříku z vyššího patra. Díky tomu je procházení prozkoumaných lokací vcelku rychlé.

To je docela nutné, protože mezi lokacemi budete často cestovat, třeba za obchodníkem, který jako jediný má to co potřebujete, nebo kovářem, který jako jediný umí provést upgrade, jaký potřebujete.

Netradiční a oldschool prvek je, že hra neobsahuje žádnou mapu, prostředí si musíte pamatovat. To je naštěstí docela jednoduché, protože prostředí je nápadité, nerepetetivní a dobře se pamatuje. Osobně mi mapa vůbec nechyběla a ani jsem si její absenci neuvědomil, dokud to někdo nevypíchnul v nějaké recenzi.

Bojový systém

Jestli hře něco dominuje, pak je to její bojový systém, který skvěle kloubí akční stránku věci se statistikami postavy. Při boji v DS máte pocit, že skutečně bojujete. Není to jen nějaké bezhlavé klikání na tlačítko útok, jako v jiných RPG. Taková taktika by byla sebevražedná. Naopak je potřeba promýšlet každý úder a přemýšlet u toho. Každý nepřítel má své slabiny a těch je potřeba využívat a silné stránky a těch je třeba se vyvarovat. Nejprve je ale nutno nepřítele poznat.

S trochou nadsázky se dá říct, že více než na síle postavy záleží na taktice hráče. I se slabou postavou lze udolat silného nepřítele, akorát to moc dlouho trvá a během té doby nesmíte udělat chybu. V praxi vám silné statistiky hodně pomáhají, ale stále se neobejdete bez dobré taktiky.

Mám-li boj pojmout trochu systematicky, pak se dělí takto:

boj:
  útok:
    na blízko:
    na dálku:
      střelné zbraně
      vrhací zbraně
      kouzlení:
        magic
        pyromancy
        miracle
  obrana:
    štítem
    uhnutím
    odražením

Útok na blízko

Pro útok na blízko je k dispozici řada druhů zbraní, různé meče, sekery, kopí, palcáty a další. Lze jimi provádět útoky bodné, sečné a drtivé. Přitom různí nepřátelé jsou na ně různě citliví a některé zbraně poskytují různé druhy útoků, se sekerou lze jen sekat, s kopím jen bodat, ale s mečem lze bodnout i seknout.

Ohledně účinnosti zbraní se zpravidla zohledňuje síla a obratnost postavy. Některé zbraně jsou hlavně na sílu (kyj), jiné na obratnost (rapír), obvyklá je kombinace obojího s různou vahou v několika stupních A až E. Takže můžeme mít třeba sekeru, kde k ůčinnosti zbraně se přičítá bonus ze síly hodně (stupeň A) a z obratnosti málo (stupeň E).

U magických zbraní, které kromě fyzického zranění způsobují i magické, třeba ohněm nebo bleskem se zapojují další vlastnosti postavy.

U zbraně se v boji zohledňuje její váha a velikost a to v rychlosti a dosahu útoků. A vlastně i její tvar, respektive způsob útoku. Například vodorovný sek mečem je schopen zasáhnout několik vedle sebe stojících nepřátel na rozdíl od bodnutí kopím. Proto je potřeba vůči nepřátelům volit nejen vhodnou taktiku, ale i zbraň.

Postava má dva sloty pro zbraně/štít pro každou ruku, které lze snadno (šipka vlevo levá ruka, šipka vpravo pravá ruka) a rychle prohazovat. Levá ruka je určena pro štíty, prává pro zbraně. Ale lze si vzít zbraň i do levé ruky a mít tak v každé jednu. S pravou zbraní lze provést slabý a silný útok (R1, R2), s levou zbraní (štítem) kryt a útok (L1, L2).

Stejně tak lze snadno vzít zbraň obouručně (trojúhelník) a bojovat obouručně bez štítu a krytí.

Dále jsou k dispozici ještě nějaká jednoduchá komba (kop do nepřítele, výpad (skok do předu s útokem), ... a další možnosti (útok ze zadu, útok zhora, kritický zásah.

Jak už jsem uvedl, zbraní nelze bezhlavě máchat. Základem boje je krytí se za štítem a vyčkávání, kdy se nepřítel odkryje a zaútočit na jeho slabé místo.

Postava má výdrž (stamina) která se každou akcí vyčerpává, tedy jak provedením útoku, úskokem, tak vykrytím nepřátelské rány. Je důležité si hlídat její dostatečnou zásobu. Vcelku rychle se obnovuje, ale jen v případě, že se postava nekryje štítem. Čili potřeba je krýt se jen před úderem, ne pořád, jinak se postava rychle vyčerpá. Je-li stamina vyčerpána, pak postava může pouze chodit, ale už se nemůže krýt, útočit ani uskakovat a to je předzvěst rychlé smrti.

Prvotní nepřátelé jsou jednoduší, ani nemají štít, takže stačí vykrýt jejich prvotní útok a pak je lze snadno sejmout. Ale brzy nastoupí nepřátelé se štítem a to už je trochu těžší, protože se kryjí stejně jako vy. Útok proti jejich štítu je neúčinný a jen vás silně vyčerpá. Takže je dobré si vyčíhnout, kdy se odkryjí a útočit v tuto chvíli. U některých nepřátel je to jednoduché, třeba rytíř s mečem se vcelku na dlouho odkryje po té, co na vás zaútočí, takže stačí vykrýt jeho ránu a vést protiútok. U rytéře s kopím je to daleko těžší, tomu je potřeba se dostat do zad, a to lze jen tehdy, když zaútočí a na chvíli se přestane točit k vám čelem (a štítem) a to také není tak snadné, protože kopiník je spíš obranný typ a neútočí, takže je třeba ho trochu vyprovokovat. Mně se osvedčilo bojovat proti němu obouruč bez štítu a tedy krytí se. Jeho útokům jsem se vyhýbal a využíval je k tomu dostat se do jeho zad. Ale měl jsem postavu zaměřenou na rychlost, s jinou postavou může vyhovovat jiná taktika.

Rychlost postavy je jedena z důležitých vlastností postavy. Je dána nosností postavy a tím, co má na sobě naloženo. Nelze čekat, že se navléknete do těžké rytířské zbroje a budete dělat rychlé úhybné parakotouly. Hra tohle dobře zohledňuje a pracuje s nosností postavy. Přičemž ideální rychlé postavy ji mohou čerpat max. z 25 %. Pak už postava zpomalí, ale ještě funguje docela dobře. Jakmile ale překročí 50 % nosnosti, je už uskakování velmi pomalé a neohrabané. A při překročení 100 % se už postava jen pomalu šourá. Zátěž má také vliv na staminu, přesněji na rychlost její obnovy.

Do zátěže se počítá vše, co má postava umístěno ve slotech (tedy pokud má dvě přepínatelné zbraně, tak obě tyto zbraně). Nezapočítávají se zbraně v inventoráři, který je nekonečný a který postava má neustále k dispozici. To je zjednodušení oproti Demon's Souls, kde postava musela používat externí skladiště.

Útok na dálku

Útok na dálku lze vést střelnými zbraněmi, vrhacími zbraněmi a magií. Jsou mezi tím zásadní rozdíly, a každý způsob má své výhody a nevýhody.

Střelné zbraně

Jsou jen dva typy střelných zbraní, luky a kuše, ale každý typ má několik druhů a také lze volit různé šípy/šipky, takže ve výsledku je k dispozici mnoho kombinací.

Střelivo je to, co zásadně odlišuje střelbu od magie. Nevýhodou střeliva je to, že si jej musíte nakupovat, stojí to duše a lepší šípy jsou docela drahé, jeden zápalný stojí 100 duší a přitom způsobí zhruba stejné zranění, jako jedno seknutí mečem, které je zdarma. A 100 duší získáte zabitím jednoho silnějšího nepřítele, kterého rozhodně nezabijete jedním šípem. Takže bez boje na blízko se neobejdete, střelba je vhodná jen pro výjimečné situace.

Výhodou střeliva je to, že si ho teoreticky můžete koupit neomezené množství.

Střílet se dá dvěma způsoby, buď na blízko, kdy máte locknutého nepřítele a míří se automaticky nebo ostřelování na dálku, kdy musíte ručně mířit a zohledňovat balistickou křivku.

Při střelbě na dálku máte k dispozici zoom. Do režimu ostřelování se musíte přepnout a pak se z něj vypnout, takže je pomalejší a nehodí se do akce. Hodí se pro situace, kdy si najdete nějaké bezpečné místo, kam se nepřítel nemůže dostat a pomalu ho bezpečně likvidujete. Dále se hodí, když vidíte vzdálenou skupinku nepřátel a nechcete bojovat se všemi najednou. Střelbou na dálku lze vylákat jednoho nepřítele, aby k vám přišel blíž a pak už ho zlikvidovat ručně a stručně.

Vrhací zbraně

Vrhací zbraně mají vedlejší charakter a de facto se ani nepovažují za zbraně. Neumisťují se do zbraňových slotů, ale do předmětových. Jedná se o jakési zápalné bomby (granáty) a otrávené nože. Fungují jako podpůrná záležitost.

Kouzlení

K dispozici tři druhy čarodějnictví (sorcery) a to magie, pyromancie a miracles. Zkušenost mám jen s magií, takže je nedovedu plně posoudit, ale každý druh by měl přinášet trochu jiný způsob hraní a využívá jiné vlastnosti postavy. Miracles jsou určeny pro kněze, tedy postavu která bojuje chladnými zbraněmi a pomáhá magií si pomáhá především defenzivně. Pyromancer je pro postavu kombinující boj chladnými zbraněmi a magií používá ofenzivně na tužší soupeře. Má velmi silná kouzla, ale v omezeném množství. A sorcery je pro čaroděje která při boji preferují magii.

V Dark Souls ale není striktní rozdělení na povolání a každá postava může dělat cokoli a liší se v tom jen účinností, které jsou dány statistikami postavy. Takže můžete mít válečníka, který trochu ovládá i magii, pyromancii a miracles současně.

Sorcery

Magie je v Dark Souls trochu připomíná systém AD&D a to v tom směru, že se při odpočinku naučíte určitý počet kouzel vybraných druhů a s těmi si musíte vystačit do dalšího odpočinku. Není zde tedy systém nějaké many, magické energie, která by se doplňovala a šla používat libovolně. Předem si musíte rozmyslet, jaká kouzla budete potřebovat a těchto je omezený počet. Ve světě Dark Souls je to o to těžší, že odpočívat lze jen na několika málo místech (bonfire) a při odpočinku se respawnují všichni běžní nepřátelé. Magie nabízí kouzla útočná a ovlivňující prostředí.

Pro mága jsou důležité dvě vlastnosti, inteligence, která ovlivňuje sílu kouzel a attunement, která ovlivňuje počet slotů pro kouzla. Počet použití kouzla je pevně daný a liší se kouzlo od kouzla. Čím je kouzlo silnější, tím jich je méně.

Pro seslání kouzla je potřeba mít zbraň catalyst, což je v podstatě magická hůl.

Z hlediska boje má magie oproti střelným zbraním ten zásadní rozdíl, že kouzla se doplňují zdarma, ale na druhou stranu jich je omezené množství. Výhodou magie oproti střelným zbraním je, že magická hůl se drží jednou rukou, takže se během boje lze krýt za štít. Druh hole ovlivňujě sílu kouzla. Nevýhodou je absence ostřelovacího režimu, magii lze používat pouze zblízka, tedy na vzdálenost, na kterou lze nepřítel locknout, což je odhadem na 10 metrů.

Obrana štítem

Obrana štítem je nejjednodušší. Stačí stát čelem k nepříteli a krýt se (tlačítkem pozdvihnout štít). Potom vám žádný běžný útok neublíží. Krýt se můžete teoreticky libovolně dlouho, protože tím neubývá stamina, naopak pomalu přibývá. Teprve po vykrytí rány vám stamina ubude a to podle síly úderu. Od běžných nepřátel snesete několik úderů, než stamina dojde. Bez staminy je ale konec, nemůžete se krýt, útočit ani uskočit. Takže je dobré si mezi údery nechat staminu rychle doplnit a tedy se nekrýt. Velmi silné útoky vám vyčerpají staminu naráz. A proti ještě silnějším útokům (od obřích bosů) vám štít nepomůže vůbec a nebo jen částečně, a dojde ke ztrátě zdraví. ˇ3tít je také málo účinný proti magii a ohni. I když to samozřejmě hodně záleží na štítu, jsou k dispozici různé s různými parametry.

Obrana úskokem

K úskoku se používá tlačítko kolečko a pohybový stick, kterým určujete směr úskoku, který je proveden formou parakotoulu. Je-li použito pouze kolečko, postava skočí pozadu dozadu bez parakotoulu. Každý úskok vyčerpá část staminy, takže mezi úskoky je potřeba odpočívat, rychle za sebou jich lze provést zhruba 3. Pokud se vám úskok nepovede, jste snadno zranitelní. Proto má smysl úskoky používat především proti útokům, kde vám štít moc nepomůže. A nebo proti silným, ale pomalým nepřátelům, kdy je riziko nízké a využijete tak daleko vyšší účinnost obouručné držené zbraně. Úskoky vám také mohou pomoci se dostat do zad útočícím nepřátelům, kde se nejen nekryjí, ale je možno na ně aplikovat speciální silný útok zezadu. Úskoky jsou nejvhodnější pro lehké postavy zaměřené na rychlost. Těžce opancéřovaným rytířům tato taktika nesedí.

Obrana odražením

Nepřátelský útok můžete také odrazit vlastní zbraní. Je to ale velmi náročné na načasování a když se to nepovede, tak to dost bolí. Ale pokud se to povede, můžete přejít do velmi silného protiútoku. Ideální je to při obouručně držené zbrani. Mně to moc nejde a je mi to spíš ke škodě než užitku, ale hráči s lepším postřehem by to mohli ocenit.

Vlastnosti postavy (statistiky)

Dark Souls má vlastní systém vlastností postavy a jejich zlepšování. Při každém přestupu na nový level hráč získá jeden bod, který může postavě libovolně přidělit. Každá vlastnost může nabýt až hodnoty 99, celkově může hráč dosáhnout až levelu 792, kdy bude mít všechny vlastnosti na 99. Toho ale určitě nedosáhne při prvním hraní hry, ale až při opakovaném, kdy se nazečíná od začátku, ale pokračuje se ve vývoji postavy a hraje se s tužšími nepřáteli.

To proto, že přestup na nový level se kupuje za duše. Ze začátku to jde snadno, protože např. 10. level stojí jen 811 duší, 30 level stojí už 5567 duší (z nepřítele se v té době získá průměrně 100 duší), level 100 je za 60k duší, level 200 za 302k duší, level 500 za 3,3M duší a level 792 za 12M duší. A při prvním hraní i z těch největších bosů padají řádově jen desítky tisíc duší.

To vede k tomu, že pokud se ve hře zaseknete a nepostupujete, tak se vám levelování čím dál víc zpomaluje až zastavuje, dokud se nedostanete do nové oblasti s obtížnějšími nepřáteli a větším ziskem duší.


VITALITY

• Zvyšuje počet zásahových bodů.

ATTUNEMENT (čaroděj, pyromancer, kněz)

• Zvyšuje počet slotů pro kouzla.

ENDURANCE (všichni)

• Zvyšuje výdrž (staminu).
• Zvyšuje oddolnost proti krvácení.
• Zvyšuje nosnost postavy.

STRENGHT (válečník se silnými zbraněmi)

• Umožňuje používat některé zbraně (některé velké a těžké zbraně si kladou nároky na minimální sílu).
• Zvyšuje účinnost zbraní zaměřených na sílu.

DEXTERITY (válečník s rychlými zbraněmi, střelec)

• Umožňuje používat některé zbraně (některé zbraně si kladou nároky na minimální obratnost, třeba rapír, luk a podobně).
• Zvyšuje účinnost zbraní zaměřených na obratnost.

RESISTANCE

• Zvyšuje fyzickou oddolnost.
• Zvyšuje oddolnost proti ohni.¨
• Zvyšuje odolnost proti otravě.

INTELIGENCE (čaroděj, pyromancer)

• Umožňuje používat lepší magické hole.
• Umožňuje používat lepší magická a pyromancerská kouzla.
• Zvyšuje účinnost kouzel.

FAITH (kněz, pyromancer)

• Umožňuje používat lepší miracles.
• Umožňuje používat lepší talismany.
• Zvyšuje oddolnost proti magii.

Humanity

Humanity je vaše lidství. Obtížně se získává a snadno se ztrácí. Čím vyšší máte Humanity, tím lepší věci nacházíte. Humanity také umožňuje přemístit se do cizího světa (online funkce), ať coop, nebo invazi. Čím vyšší budete mít humanity, tím více se budete stávat cílem invazí.

Humanity mění účinnost chaos zbraní a magie.

Humanity zvyšuje oddolnost proti prokletí.

Humanity také funguje jako zvláštní sekundární měna. Múžete s ní levelovat bonfire. Můžete s ní zaplatit léčbu prokletí.

Platí se s ní postup v covenantech "Darkwraith" a "Chaos Servant".

Zvyšování vlastnosti humanity:

Použití předmětu Humanity nebo Twin Humanities. Tyto předměty občas vypadnou za zabití NPC, a předmět Humanity lze i zakoupit za duše u obchodníka.

Humanity se zvyšuje zabíjením některých nepřátel (až do +10), ale jen dokud se v dané oblasti nachází boss.

Za zlikvidování bose v coopu na cizím světě.

Za úspěšnou invazi do cizího světa.

Za úspěšnou obranu proti invazi do vašeho světa.

Covenants

Covenants jsou v podstatě různé frakce, ke kterým se můžete připojit. Členství ve frakci vám dává různé výhody a nevýhody. Můžete být součástí pouze jedné frakce z následujících:

Way of White
Princess's Guard
Blade of the Darkmoon
Warrior of Sunlight
Forest Hunter
Darkwraith
Path of the Dragon
Gravelord Servant
Chaos Servant

Phantom

Phantom je cizí hráč ve vašem světě a je součástí online hraní.