Keyboard Casio LK-280

Moje rodina není příliš hudebně nadaná. Já neumím ani zpívat ani dobře hrát na nějaký hudební nástroj, i když něco málo o tom trochu vím, ale spíš technicky a teoreticky. Manželka je naprostý hudební analfabet. Navzdory tomu svoje děti k hudbě vedeme. Dva nejstarší chodí zpívat do dětského pěveckého sboru a nyní jsme se rozhodli, že zkusíme i nějaký hudební nástroj. Věc se má tak, že ten nejstarší, 5 let, jeví o hru na hudební nástroj zájem. Po několika omylech typu ukulele, kteří mu koupili prarodiče, snad z dojmu, že je to malá kytara si čichl k dětským klávesám Casio SA-46 a ty se mu zalíbily tak, že se jal na ně pilně trénovat. Když na ně zvládl zahrát Tři čuníci jdou od Jarka Nohavici, rozhodl jsem se koupit pořádné plnohodnotné klávesy, aby si zbytečně nezvykl na něco, co nemá budoucnost. Takže jsem řešil jaké klávesy.


Na úvod

Byl jsem si jist, že chci hudební nástroj s klaviaturou, protože mi přijde, že na klaviatuře je hudba, její vnitřní vztahy a souvislosti nejpochopitelnější a že je i nejjednodušší na ni hrát. Klaviatura je taková přímočará, každá klávesa představuje jeden konkrétní tón, je hezky seřazená, názorně jsou odděleny tóny a půltóny k vyloudění tónu stačí jednoduše stisknout klávesu, snadněji to už asi nejde. Navíc elektronické klávesy jsou hodně pokročilé, mají třeba výukový mód, který pomáhá děti vést. Má něco takového třeba kytara nebo flétna? Ne.

Řešil jsem také otázku, jestli klávesy nebo piano. Byl jsem si plně vědom rozdílů a nakonec jsem se rozhodl pro klávesy. Protože já ten hudební nástroj nevnímám jako cíl, ale jen jako prostředek, nástroj, k pochopení hudby. Nejde mi o to, aby se z mých dětí staly virtuózní hráči, ale aby si našly vztah k hudbě a trochu ji rozuměly. Hudební nástroj pro ně nemá být cílem, ale jen prostředkem k tomuto. A klávesy se mi zdají býti nástrojem, který je nejpřístupnější ke svému ovládnutí a nejméně bránící tomuto.

Po přezkoumání toho, co všechno trh nabízí, se mi jako klíčové funkce pro mé potřeby zdály býti výukový režim v kombinaci s podsvětlenou klávesnicí a možnost nahrát si do kláves vlastní písničky k učení. 

Výukový režim považuji za nezbytný proto, aby se děti neučily hlouposti. Nemohu se jim pořád věnovat, třeba když jsem ráno v práci, tak starší syn než šel do školky si rád sedl k těm dětským klávesám a přehrával si, co se naučil. Mimo jiné i písničku Bude zima bude mráz. Jenže si to trochu popletl a v pasáži, kde se za sebou dvakrát hraje tón a1 ho hrál jen jednou, nikdo ho neopravil a zafixoval si to tak, že s tím má dodnes i po několika týdnech problém a plete se. Něco se odnaučit je mnohem těžší, než se to naučit. Od výukového režimu očekávám, že jim pomůže se takových chyb vyvarovat, když je nikdo zrovna nehlídá. Také očekávám že jim pomůže troch s rytmem, protože se ukazuje, že naučit se zahrát melodii, tedy správné tóny, není pro děti nijak těžké, ale správný rytmus, to je oříšek. 

Podsvětlené klávesy za nutné považuji proto, že děti jsou malé, neumí číst ani noty, ani text, ani to, co se jim klávesy píší na displeji, nic z toho pro ně neexistuje. A dnes mohu říct, že i mladší tříletý syn chápe, že se po něm chce, aby stiskl klávesu která svítí a tímto způsobem se naučit melodii jednoduchých písniček. Navíc si to umí všechno sám spustit, včetně výběru příslušné písně a výukového režimu, což je obdivuhodné. Sice vůbec neví co dělá, ale pamatuje si sekvenci tlačítek, která k tomu vede ([Zapnout][SONG][1][5][5][Výuka]). 

A nahrávání vlastních písniček je snad jasné. Klávesy sice obsahují vlastní písně (v LK-280 jich je 152), ale za prvé těch jednoduchých není mnoho a hlavně, pro děti jsou neznámé, ony chtějí hrát ty co znají a zpívají ve školce nebo ve sboru. Chtějí u hraní zpívat. A ukažte mi klávesy, které obsahují písně jako Tři čuníci, Severní vítr nebo sborovou hymnu. Tak ty moje jo, díky možnosti nahrávání. Výukový režim kláves bez možnosti nahrávat vlastní skladby považuji za prakticky zbytečný.

Po pečlivém výběru nakonec zvítězily výukové klávesy Casio LK-280. Možná trochu drahé, ale pojal jsem to jako dárek pro celou rodinu, včetně sebe. Tím pádem jsem nedal na doporučení učitelky v hudební škole, kterou oslovila manželka a vysloužil jsem si tím přízvisko samorost, ale nevadí. Ta doporučovala piano, protože všechny klávesy jsou pro ni dětská hračka, a dále jen značku Yamaha. Jenže Yamaha nemá podsvětlenou klaviaturu s možností nahrávání vlastních písniček.

Klávesy jsem tedy pořídil a jsem s nimi vcelku spokojený, co dokážu jako laik posoudit. Stisk kláves mě trochu překvapil, je tužší než jsem čekal, ale to tak asi má být. Oproti dětským klávesám je to ale pořádný rozdíl. Děti s tím však kupodivu neměly problém a nestěžovaly si. Zvuk nástrojů se mi líbí velmi, zvláště v mých sluchátkách Audio Technica ATH-AD700, ale i na externí 

Možná že nějaký náročný hudebník by měl výhrady, ale mě to z mého laického pohledu zní dokonale a nemám sebemenší výhrady. Každopádně je to pořádný rozdíl oproti dětským Casio SA-46 klávesám, kde nelze mluvit o věrnosti zvuku. To bych jim odpustil, ale co mi hodně vadilo bylo, že u některých nástrojů byly mezi některými sousedícími tóny slyšet velké zvukové skoky. 

Dětské klávesy Casio SA-46

Klávesy LK-280 jsou, co dokáže můj sluch posoudit, bezešvé a nic mě u nich nevadí ani neruší, takže v tomto směru velká spokojenost. Nejoblíbenějším nástrojem se mi stala 12 strunná kytara, zvláště pro trampské písničky typu Rosa na kolejích a spol.

Kdybych měl klávesám LK-280 vůbec něco vytknout, tak možná by mohly mít více tlačítek, protože řada tlačítek má dvojí funkci, které se volí buď krátkým nebo dlouhým stisknutím, to pro děti není úplně ideální. Dále mě trochu mrzí zbytečné omezení počtu vlastních (MIDI) písniček. Je jich do kláves možné nahrát jen deset. Paměťová kapacita na písničky je dostatečná, myslím že kolem 320 Kb. Což bohatě stačí, když jedna písnička zabírá zhruba 1 KB, ale to omezení počtu na deset písniček vážně nechápu. Vlastních písniček mají klávesy 152 a pro uživatelské písničky jsou vyhrazeny v SONG bance pozice 153 až 162, dál už není nic. Klidně by mohlo být pro vlastní písničky vyhrazeno 100 volných pozic. Mám pětičlennou rodinu, to na každého vychází jen dvě pozice. A to je málo, nejstarší syn si procvičuje hned od začátku 5 písniček, další budou přibývat a určitě by se chtěl vracet i k těm starším. Takhle aby měl člověk permanentně připojený notebook ke klávesám a nahrával tam to, co zrovna chce procvičovat.

Ještě musím na LK-280 prásknout, že se u kláves záhy objevila jedna drobná vada, která se mi zdála zprvu tak vážná, že jsem chtěl ty klávesy vrátit. Rezonance. U klavíru, ale i dalších nástrojů se něco uvnitř kláves hlasitě rozdrnčelo, když byl zahrán tón a1, tedy komorní A, který (jak asi jen nás techniky zajímá) má frekvenci přesně 440 Hz a na který se hudební nástroje běžně ladí. Myslel jsem si proto, že to není náhoda, když se to děje zrovna u tohoto významného tónu. Ale nakonec se ukázalo, že to je náhoda. Asi po třech dnech jsem konečně přišel na to, co v těch klávesách drnčí. Klávesy mohou být napájeny i z AAA baterií a v úložném pouzdru pro baterie jsou přítlačné pružinky, aby měly baterie dobrý kontakt. A co čert nechtěl, ty pružinky jsou naladěny přesně na tón a1 a nepříjemně se rozdrnčí, když ten tón zazní. O půl tónu více nebo méně s nimi ani nehne. Náprava je samozřejmě snadná, stačí pouzdro osadit bateriemi a nebo ho vycpat a zatlumit vatou.

Nahrávání MIDI písniček do LK-280

Také jsem se trošku potrápil s nahráváním písniček do kláves, a smysl tohoto článku měl vlastně původně být především návod jak na to, ale poněkud se mi ten úvod vymkl z ruky. Zprvu jsem si myslel, že si na netu jednoduše někde najdu MIDI soubory s písničkami, které mě zajímají, nahraji je do kláves a bude to hotovo. Tak to jsem se pěkně přepočítal. Najít kvalitní mid, který odpovídá notám které mám a ještě aby dobře fungoval s klávesami se ukázalo jako problém. Schválně si zkuste najít třeba noty byť jen na primitivní kočka leze dírou, jsou různé, byť se většinou jedná jen o transpozici. 

A stejně různé jsou i MIDI jedné a té samé písničky. A já potřebuji MIDI písničky, které jsou v souladu se zpěvníkem "Já písnička". Nebo to jsem si alespoň zpočátku myslel, než jsem zjistil, že s některými notami z toho zpěvníku se nemohu ztotožnit a že tam jsou  chyby jak melodické tak i rytmické. Což nechápu u tak populárního zpěvníku, který má kdoví kolikáté vydání a údajně se používá i na základkách v hudebních výchovách. Samozřejmě, jsem laik, třeba tomu nerozumím a mám to naposloucháno špatně, dalo by se říct. Jenže mám i jiné zpěvníky, třeba sborník písniček od Uhlíře/Svěráka a porovnejte si jejich Severní vítr s tím ve zpěvníku Já písnička. A to zrovna k němu jsem zas až tak velké výhrady neměl. 

To všechno mě vedlo k tomu, že jsem se rozhodl vytvořit si své vlastní MIDI písničky. K tomu vedou dvě cesty. První cesta, udělat si záznam vlastního hraní na klávesách, je pro mě nedostupná, nejsem tak dobrý hráč, aby mi všechno sedělo přesně na doby a záznam tak šel využít k výuce mých dětí, spíš bych je tím učil vlastním chybám. Ale jinak je to jednoduchá, stačí propojit počítač s klávesami pomocí USB a spustit jeden z mnoha programů, který umí zaznamenávat MIDI eventy. Mě ale nezbývala než druhá cesta. Vytvořit si ručně notový záznam v počítači a uložit ho jako mid.

To se snadno řekne, ale dalo mi práci najít dostatečně kvalitní program, který si poradí se všemi těmi serepetičkami a parádičkami, které se v notách mohou objevit, jako jsou změny tóniny uprostřed písničky, předtaktí, legáta a ligatury (ty různé obloučky mezi notami, také jsem nevěděl, jak se to jmenuje) a podobně, dále který by byl uživatelsky použitelný a nebyl to drahý profi nástroj. Nakonec jsem našel jeden naprosto perfektní a parádní program, je úžasný. Fakt, musím ho pochválit, protože obdivuji ty, kteří ho vytvořili a dali k dispozici zdarma. Připomínám, že ho hodnotím čistě ze svého laického pohledu po té, co jsem do něj přepsal asi dvacet písniček a nesetkal se s jediným problémem. Až na jednu výjimku jsem nemusel ani studovat manuál, na vše jsem přišel intuitivně. Tou výjimkou bylo, jak natáhnout prvky Prima volta a seconda volta nad víc taktů. Jdou graficky natáhnout pomocí myši, ale to se neuplatní ani při přímém přehrávání ani při exportu do mid souboru. Pro tyto případy je nutné posunout i ukotvení a k tomu je potřeba horká klávesa, na kterou jsem intuitivně nepřišel.

Jedná se o program MuseScore (a pozor, neplést s programem Muse, taky je na hudbu, ale úplně o něčem jiném). Jeho klíčové vlastnosti jsou, že si z hlediska notového zápisu zatím poradil naprosto se vším, co jsem potřeboval. Neméně podstatné je, že mé výborný editor, s kterým je radost pracovat. Má tedy nějaké drobné mušky, ale ve srovnání s tím zoufalstvím, co předváděly některé jiné editory je parádní. Samozřejmě je velmi potěšující, že je k dispozici legálně zdarma a co víc, nejen pro Windows, ale i pro Linux, což je pro mě velké plus. Ale hlavně, umí notový zápis exportovat do formátu mid, což je to hlavní, že.

Jako jediný problém se ukázala nemožnost nastavit MIDI kanál, na kterém se má notový zápis přehrávat. Jde o to, že MIDI je především komunikační protokol mezi elektronickými hudebními nástroji. Soubor mid je prakticky čistý záznam událostí tohoto protokolu do souboru. MIDI protokol má 16 komunikačních kanálů, aby spolu navzájem mohlo komunikovat více nástrojů současně. A stalo se asi takovým nepsaným pravidlem, že melodické linka probíhá na kanále číslo 3 a 4. 

Minimálně s tím počítají klávesy Casio LK-280. V MIDI souboru může být uloženo více kanálů současně, každý kanál představuje jeden hudební nástroj. Jak už jsem uvedl, LK-280 si při výuce pomáhají názorným podsvětlením kláves tónů, které se mají hrát. Je to parádní funkce pro malé děti, které prostě notový zápis ještě číst nedovedou, ale nemají problém se naučit se tisknout klávesy, když jim někdo ukáže které. A protože v MIDI souboru může být vícero nástrojů (kanálů), současně, je nutné, aby k podsvícení kláves docházelo jen pro jeden hudební nástroj (kanál), ten melodický. Jinak by to byl naprostý zmatek. Klávesy LK-280 ale neumožňují výběr tohoto nástroje (kanálu). Mají napevno nastaveno, že podsvětlení kláves se řídí kanály číslo 3 a 4 (aby umožnily nezávisle procvičovat levou a pravou ruku, pro které lze výuku nezávisle spouštět). A výukové MIDI soubory musí být s ohledem na to připraveny, aby bylo možno využít při výuce podsvětlení kláves.

A právě s tím má MuseScore problém, protože je to především program pro zápis not a vytváření partitur. Export do MIDI je jen vedlejší jednoduchou funkcí a uživatelské přiřazením jednotlivých nástrojů vybraným MIDI kanálům není podporováno. I když co jsem se dočetl, patří to mezi požadované funkce, a v beta verzi programu se snad už nějaké podpora objevuje, takže časem kdo ví, třeba to bude možné. Do té doby je nutno si poradit jinak.

Já se rozhodl k následujícímu řešení. Programu MuseScore jsem se nechtěl vzdát. Žádný jiný program, co jsem poznal a zkoušel, nemá tak příjemný a poměrně intuitivní editor. Líbí se mi a přirostl mi k srdci. Takže další možností je vytvořený MIDI soubor upravit v jiném programu. K tomu jsem si našel další nástroj, opět zdarma a opět podporovaný v Linuxu. Funguje i ve Windows, ale pro jeho uživatele bude dosti nepřístupný, protože nejsou zvyklí používat programy pro příkazový řádek. Jedná se o program midicsv a jak jsem předeslal, jedná se o program pro příkazový řádek. To znamená, že nemá grafické uživatelské rozhraní a ovládá se parametry zadanými na příkazový řádek pro jeho spuštění.

Je to ale hrozně jednoduché, pokud víte jak ho spustit. Ten program jsou dva příkazy, midicsv.exe a csvmidi.exe (linuxoví uživatelé to mají bez toho exe, ale to oni dobře vědí). Takže stačí spustit terminál, přesunout se v něm do složky kde se nachází MIDI soubory a (pro jednoduchost) i tyto dva příkazy. Pak stačí napsat příkaz:

midicsv.exe pisen.mid pisen.csv

Tím dojde k vytvoření souboru pisen.csv, což je soubor formátu tabulkového kalkulátoru, který se dá krásně otevřít v LibreOffice, OpenOffice nebo Excelu. Doporučuji použít LibreOffice. Excel si dovoluje drze měnit formát souboru, takže s ním je práce poněkud složitější, ale znalci Excelu ho mohou klidně použít, jen si musí dát pozor na to, aby při ukládání souboru po editaci tento uložili v původním formátu, tedy jako soubor s hodnotami oddělenými čárkami, nikoliv středníky, kterou český Excel tvrdošíjně prosazuje. Možná i otvátání toho CSV proto bude v Excelu problém. V LibreOffice to ale funguje intuitivně a není potřeba to řešit.

Obsahem tohoto souboru jsou v přehledné formě uvedeny MIDI eventy typu tón zapnout, tón vypnout a podobně. Každý event má nějaké parametry. My musíme změnit hned první parametr u všech eventů, které se týkají prvního kanálu (pozor, počítá se od nuly, takže první kanál má číslo 0, druhý jedna a tak dále). Moje výukové MIDI mají jen jeden nástroj a tedy všechny kanálové eventy mají jako první parametru uveden parametr 0. Takže si označím příslušné hodnoty ve sloupci a funkcí najdi a nahraď nechám zaměnit všechny hodnoty 0 za hodnoty 3. Tím přesuneme nástroj z prvního kanálu na čtvrtý. Soubor uložíme jako pisen2.csv a to nejtěžší máme za sebou.

tučným fontem jsouznázorněny upravené hodnoty

Nyní ještě z tohoto csv souboru souboru musíme udělat zpátky mid. Takže na příkazovém řádku zadáme příkaz:

csvmid.exe pisen2.csv pisen2.mid

A je to hotovo. Název posledního souboru, tj u mě "pisen2" by měl být dlouhý maximálně 8 znaků, neměl by obsahovat mezery a diakritiku. Tj. měl by odpovídat DOS standardům názvu souboru, pokud si je ještě někdo pamatuje. To proto, že klávesy LK-280 název souboru na displeji zobrazují jako název vybraného songu a při nedodržení těchto pravidel ukáží místo názvu jen nevzhlednou změť znaků.

Nyní už stačí jen nahrát MIDI soubor do kláves. Pokud jste to ještě nedělali a chcete poradit, čtěte dál. I k tomu je potřeba nějaká příprava. Jsou tu dvě možné cesty, nahrát soubory přímo z počítače přes USB (musíte mít příslušný USB kabel) nebo je nahrát do kláves prostřednictvím paměťové SD karty (musíte mít příslušnou SD kartu). 

Pro někoho možná bude jednoduší cestou nahrát MIDI soubor na SD kartu, tu strčit do kláves a potom ji do banky songů zkopírovat pomocí funkcí kláves. Tato cesta je popsaná v manuálu, ale nezkoušel jsem ji, zatím nemám potřebu si kvůli klávesám kupovat SD paměťovou kartu a potřebný USB kabel mám. Takže popíšu druhou cestu.

Klávesy LK-280 bohužel nepodporují univerzální USB host mode a tak je potřeba mít k nahrávání nainstalován zvláštní program, Casio Data Manager. Ten si stáhnete na stránkách casio.com. Program je jednoduchý exe soubor, který se ani nemusí instalovat, stačí ho rozbalit ze zipu a spustit. Nejprve ale propojte počítač a klávesy USB kabelem a klávesy zapněte.

Pak spusťte na počítači Casio Data Manager. Je to velmi jednoduchý až primitivní program, který se bez jakéhokoliv nastavování a dalších serepetiček rovnou spojí s klávesami. Jediné co je potřeba nastavit je složka v které jsou umístěny vaše MIDI soubory. Protože Data Manager neumí procházet podadresáře, je vhodné mít všechny MIDI soubory v jedné složce, aby se cesta nemusela neustále přenastavovat. Nastavení cesty se děje přes jediné menu "file", které lze snadno přehlédnout.

Po nastavení pak stačí v roletovém menu vybrat položku "vlastní songy" a označit song který chcete kopírovat, označit banku do které se má zkopírovat a kliknout na šipku mezi okny. Tím se zahájí kopírování MIDI souboru do kláves, které trvá jen chviličku a tím je hotovo. Na klávesách stačí zvolit příslušný song na pozici, do které jste MIDI soubor zkopírovali a spustit přehrávání. Není nutné Data Manager vypínat nebo odpojovat USB kabel. Pokud je vše v pořádku, klávesy budou hrát vaši písničku a na klaviatuře budou svítit klávesy právě přehrávaných tónů.

Možná zjistíte, že vám nevyhovuje zvolené tempo. To si můžete na klávesách samozřejmě upravit, ale pokud tak nechcete dělat pokaždé, můžete si ho nastavit i v MIDI souboru. Stačí editovat soubor pisen2.csv, a přidat na začátek jeden MIDI event Tempo s parametrem. Parametr 500000 odpovídá tempu, která LK-280 uvádí jako 120. Soubor uložte, převeďte je opět na pisen2.mid a nahrajte znovu do klaves. Pokud znáte nebo si nastudujete MIDI protokol, můžete si s tím souborem pěkně pohrát a zjistit, co všechno LK-280 zvládnou.

edit 13. 10. 2016

Jen pro zajímavost, jak se to vyvíjelo dál. Syn začal navštěvovat ZUŠ a jsou do něj vkládány velké naděje. Začal se účastnit koncertů, pro které není LK-280 vhodný nástroj, protože nemá možnost přednastavení aranžmá pro jednotlivé nacvičené skladby, což může být třeba deset různých parametrů. Tyto je nutno u LK-280 nutno nastavovat před každou skladbou ručně, což chvíli trvá a vznikají tím prostoje. Když na jednom koncertu před plným velkým sálem vznikl prostoj, který si oponář vyhodnotil jako konec a začal stahovat oponu, plácl jsem se přes kapsu a pořídil k výukovým LK-280 i nástroj produkční na koncerty, KORG PA600. 

Na cvičení se ale ty LK-280 hodí, protže PA600 něco jako podsvětlení nebo výukový režim nezná. A to podsvětlení je výborná featura. Zjistil jsem totiž, že když syn cvičil na PA600, občas si spletl nějaký tón aniž by o tom věděl a naučil se ho hrát špatně. A jak se taková chyba dostane do svalové paměti, je problém a trápení se to přeučit. V tomhle ho ty LK-280 hezky pohlídají.

Dále jsem si v Pythonu vyvinul vlastní nástroj na úpravu MID souborů, abych je nemusel editovat pracně ručně. Paní učitelka v ZUŠ ze mě má radost, protože tohle je pro ni španělská vesnice a má mě za experta na MIDI. Holt v klávesách se snoubí svět hudební a svět ajťáků, je to hudba plná digitálních nul a jedniček. A tak můžu dělat ramena, že upravit styl v PA600 není problém, protože se dá vyexportovat jako midi ve formátu  SMF0, kde jednotlivé části jsou odděleny meta eventy Marker a já si udělal software, který s tím umí pracovat.

Na závěr mám dodatek k článku a to je hra obouruč. Ta se typicky v notách zapisuje do dvou notových osnov s houslovám a basovým klíčem, které mají přiřazenu jednu stopu a jeden nástroj. Pro výukový režim LC-280 je to ale nevhodné. Aby bylo možno procvičovat každou ruku nezávisle, je potřeba aby každá ruka (typicky houslová a basová osnova), měla vlastní kanál. V MuseScore se toho docílí tak, že se do notového listu vloží klavír dvakrát. Prvnímu se smaže basová notová osnova a druhému houslová. Zbylé osnovy budou mít přiřazeny kanál 1 a 2 a ty se potom přehodí na 3 a 4 kanál.